Na počátku příběhu se setkáte s andělem Sethem, který odvede z nemocnice malou holčičku, která zemřela navzdory snahám lékařů. Cestou se jí ptá, co měla v životě nejraději. Svému příteli Cassielovi se pak Seth svěřuje, že lidem závidí schopnost prožívat radost i bolest, vnímat chutě či doteky. Zanedlouho má Seth pocit, že ho lékařka Maggie Rice, která na operačním sále marně bojuje o život svého pacienta pana Balforda, na okamžik zahlédla. Seth, jehož pokusy uklidnit ji, žena necítí stejně jako jeho dotyky, svěří Cassielovi, že by chtěl být viditelný, aby mohl lidem více pomáhat, ten však jeho myšlenky nechápe. Seth stále sleduji Maggie, která se nepřestává trápit nešťastnou operací. Jednoho dne ho však žena překvapí, když ho zahlédne a dokonce osloví. Oblíbeným místem andělů je knihovna, kde mohou naslouchat myšlenkám lidí a právě tady se Maggie opět setká se Sethem, který ji upozorní na svou oblíbenou pasáž v Hemingwayově knize.
Dvojice spolu stráví příjemné chvíle, které Maggii přinesou tolik potřebný klid na další operaci. Tím by měl být poživačný pan Messenger. Ten k překvapení Setha vycítí jeho přítomnost a řekne mu, že se ještě nechystá zemřít. Ještě větším překvapením pro něj zjištění, že Messenger také býval andělem. Z lásky ke své současné manželce se však rozhodl být člověkem. Maggie se pokusí vyzvědět, kdo je její nový tajemný přítel, jeho přiznání, že je nadpozemskou bytostí, andělem, však nevěří a pošle ho pryč. Večer však cítí jeho přítomnost a díky jeho objetí se jí podaří překonat vrozenou nespavost a usnout. Messenger ji prozradí, že Seth je skutečně anděl, že se do ní zamiloval a že potřebuje její lásku, aby se dokázal vzdát věčnosti.(oficiální text distributora)
Tommy987
Ak by som to nebral ako "remake" Neba nad Berlínom, je to na pomerne solídne 4* kvôli zaujímavej melancholickej atmosfére a slušnej hudbe. Ak by som ale išiel do porovnávania, musel by som Mesto anjelov skopať pod čiernu zem, lebo ide prinajlepšom o totálne sploštenie a zhollywoodštenie originálu, kde filozofická hĺbka je nahrádzaná prílišnou jednoznačnosťou, pomalé "spoznávanie" človeka a jeho duchovného sveta sladko-romantickým príbehom, hĺbavé vnútorné monológy vykecávaním sa a pod. Nebo nad Berlínom je dielo, ktoré človeka obohatí, ak je ochotný premýšľať, Mesto anjelov je instatný produkt, ktorý treba len "spotrebovať". V hodnotení volím zlatú strednú cestu a dávam alibistické 3* a 6 / 10(27.3.2008)
Pepinec
Je mi líto, ale před spuštěním filmu jsem se zapomněl naladit do snového sladkého rauše, v jakém byl patrně celý natáčecí štáb. Nápad s anděly parádní, s Nicholasem už méně, a se záplavou polopatického klišé, která maže jakékoli prvky dramatu, už tuplem nepovedený. Nic, pro co bych si tuhle limonádu měl hodit do košíku. A pak také doufám, že můj anděl má tvář pohledné Maggie, ne smutný psí pohled pana Ghost Ridera...(4.5.2012)
Frajer42
odpad!Město andělů s andělem Nicolasem by bylo město andělů pěkně na hovno. Nick by už konečně měl pochopit, jaké filmy ano a a jaké filmy ne. Poté bychom mohli být všichni šťastní. Film jsem viděl strašně dávno a pamatuji si z něho pouze to, že se mi totálně nelíbil. Myslím, že jsem ho tehdy ani moc nesledoval, protože to byla strašná sračka. Jinak se mám fajn.(9.9.2012)
Lynn
Je fakt málo filmů, který mě rozbrečej a tenhle mezi ně rozhodně patří. Bohužel ho nemůžu srovnat s Nebe nad Berlínem, ale myslim si, že je to jeden z těch lepších romantických filmů Meg Ryan. A Nicholas Cage je tu také vynikající... 3/2005 : Nyní jsem konečně zhlédla "předobraz" Města andělů, Nebe nad Berlínem. Ten termín předobraz je výstižný, protože americký remake si z německého originálu vypůjčil pouze základní dějovou linku a některé drobnosti (andělé milující knihovny), ale jinak jsou to dva naprosto rozdílné filmy. A oba jsou svým vlastním způsobem krásné. Tam, kde Wim Wenders mluví prostřednictvím poetických obrazů, nechává Brad Silberling prostor čiré romantice. A vůbec to nevadí, každý divák si může vybrat, co je mu bližší a s čím se chce ztotožnit. Proto jsem oba filmy ocenila 4*.(1.2.2004)
Anderton
Melanchólia automaticky nezabezpečuje pôsobivosť, námet kultovej klasiky umeleckosť a Meg Ryan nezaručuje hneď silnú romantiku. Nie som nijaký obdivovateľ pôvodného filmu, s ktorým má tento kvázi remake pomerne málo spoločné, ale keď jemu som dal tri, tak tu sa nedá hodnotiť rovnako. Meg by mala v svojom obľúbenom žánri držať svojej stratégie a s mužmi sa radšej popichovať. A naučiť sa poriadne bicyklovať.(8.6.2012)